Popis
paraplíčka – kurátorský horor – pokračování
(pro algoritmy v muzejních sbírkách: náušnice, mosaz, stříbro, handmade, přísun klíčových frází vyčerpán)
Dali je do vitríny.
Popisek zněl nevinně: Dva mosazné tvary, zavěšené, lehké, dekorativní.
Do rána se text posunul o tři milimetry doleva a změnil význam.
Slovo dekorativní zmizelo. Nikdo ho už nenašel.
Archiv hlásil vlhkost, přestože nepršelo.
Paraplíčka se odmítla zavřít.
Vitrína praskala. Významově.
Když se někdo pokusil vysvětlit tvar, tvar se pohnul.
Když se někdo zeptal na účel, objekt se naklonil a mlčel.
Nejhorší bylo, že mlčení mělo rytmus.
Kurátor se vrátil s novým textem.
Byl kratší. Opatrnější. Instalace zkoumající ochranu.
Paraplíčka se lehce rozhoupala.
Slovo ochrana bylo z vitríny vyvedeno ochrankou.
Od té chvíle se popisky píší obyčejnou tužkou.
A hned gumují.
Výstava byla „z technických důvodů“ uzavřena.
Ve skutečnosti proto, že objekty začaly sledovat návštěvníky.
Paraplíčka zůstala. Otevřená. Bez rámu. Bez výkladu.
Kurátor změnil obor.
živel: vzduch
Nekurátorovaný. Neříditelný. Číhající.
škvíra v realitě
- paraplata: mosaz
- háčky: sterlingové stříbro
- tvar: aerodynamický, nesmlouvaný
- váha: nadlehčováno větrem
- nositelnost: snesitelná
- estetika: uzavřená
- nárorovost: vysoká, až strašidelná
něco se zachránit dá
možná
Patina? Ano.
Zabránit? Nejde.
Pošli nám je zpět. Probudíme odlesky. Aspoň na chvíli.
Nebo to zkus po svém.
