(tady se krájí vesmír)
čteš
A najednou nevíš, kdo koho.
Text pozoruje oči.
Kurzor sleduje ruku.
Vědomí se zpožďuje o půl kroku.
Není jasné, kdo tu nakupuje a kdo je nakupován.
objekty, co se tváří, že jsou věci
mozek předstírá, že tomu věří
- Nejdřív to je v inventáři a potom v bylo. Tady čas neumí držet tvar.
- Každý kus je jeden.
Ne limitka. Ne edice. Vznikne — nadechne se — zmizí. - Šperk má vlastní metabolismus.
Kopírování mu způsobuje závrať. Podobnost se může stát omylem, ale úmysl vždy uteče z laboratoře. - Transplantace háčků, výměna částí, kosmetickou chirurgii objekt odmítá.
Orgánová kompatibilita 0 %. Pokus o přichycení cizího elementu může vyvolat vzdor, ticho nebo lehkou ontologickou krizi. - Metamorfóza je možná jen v jednom směru. Od začátku.
Materiál, délka, nálada, gravitace = restart světa.
Echo je vstupní brána.
Výsledek není kopie. Je to sourozenec z jiné reality.
místa, kde se to děje, neděje nebo jen přehrává v hlavě
- Inventář jen přeposílá obraz. Tady se nic nestane. Tady se jen něco uvědomí.
- Trhy, výstavy, světelné bleší přeskoky: někde pod bílým stanem něco bliká.
Záznam zpod stolu občas ukáže souřadnici, občas nechá mozek, ať si ji domyslí. - Něco žije i na Fleru. Občas. Nepravidelně. V rytmu, který neodpovídá žádnému kalendáři. Přesun sem může vyvolat lehký posun vnímání času.
postup je jednoduchý
vědomí ho ale nesnese v jednom kuse
- Nejdřív se něco líbí.
Pak se zjistí, že to není náhoda.
Objekt si našel subjekt.
Subjekt to nazývá „výběrem“. - Objekt se přesune do košíku, černé díry (vpravo nahoře), bubliny v systému.
V ten moment se do paměti zapisuje nový řádek, i když o tom nikdo neví. - Zvolí se způsob přenosu.
Platba, doprava, portál.
Pár kliknutí. Pár sekund, které se později budou tvářit jako „nevím, jak se to stalo“. - Adresa, jméno, souřadnice. Písmo běží po formuláři. Vědomí jen sekunduje rukám.
Kočky se do systému nezapisují. Ty už tam jsou. - Platba proběhne. Nebo se zasekne.
Pokud proběhne, realita kývne.
Pokud ne, tváří se, že nic nechtěla. - Portál se otevře. Začíná balicí rituál. Papír má vlastní minulost. Izolepa komentuje situaci. Krabice si řeší identitu.
V tom všem sedí objekt a dělá, že to je normální.
čas se natahuje
subjekt má pocit, že čeká
věc má pocit, že cestuje
- Pokud přenos nebyl pohlcen šumem Meziprostoru — do 3 pracovních dnů opouští orbit.
Subjekt říká „odesláno“. Objekt říká „přesun“. - U úprav, zakázek a jiných experimentů platí: dle domluvy, nálady materiálu a lunární poruchy.
Kalendář to jen předstírá.
systém reaguje
nepovinně
Signál nouze — echo@aoooo.art
Lze použít i větrník, okno, vnitřní monolog.
Formulace může znít třeba: „AOOOO, realita se laguje.“
Někdy přijde odpověď. Někdy jen zvláštní klid.
(Toto není e-shop. Jen drobná porucha ve vnímání normálnosti. Objekt není produkt. Objekt je zkratka mezi „nic se neděje“ a „aha“.)