(léta páně 2026, blíže 9. srpen, Měsíc nejprve putoval ve znamení Blíženců a dopoledne v 9:46 vstoupil do znamení Raka)
okrajové podmínky
Zaznamenám neklid v oblasti kulturního a estetického vnímání.
Hemisféry vyvrací mýtus o čistě „kreativní“ pravé a „analytické“ levé straně mozku.
Limbický systém si stěžuje na nedostatečný přísun pocitů libosti, dojetí a emocí.
Parietální lalok zpracovává prostorové vztahy a označuje kompozici za neúplnou.
Smyslová kůra raději mlčí. Barvy začínají překračovat hranici únosnosti. Tvary se chystají k útoku.
šetření
Mozek dospěl k názoru, že potřebuje květinové zátiší v oblém tvaru jakožto potravu pro ženské portréty okupující stěnu obývacího pokoje.
Alibi interně schváleno.
Zahájen průzkum trhu.
Na základě subjektivního posouzení do užšího výběru postoupily dva objekty.
Objekt A a objekt B.
vyhodnocení
Pro tyto účely byla zřízena nová odborná stupnice pro hodnocení zátiší.
(bez ohledu na provenienci, techniku, signaturu a období)
aoooo klasifikace květinových zátiší
10/10 — Živá. Ještě fotosyntetizuje, pravděpodobně zalita dnes ráno.
7/10 — Pospolitost se rozpadá. Začíná tušit, že váza není dlouhodobé řešení.
5/10 — Smutek. Rodina už byla informována.
2/10 — Torzo. Závěť nalezena v sekretáři.
0/10 — Absence. Váza byla nalezena na stole. Majitelé domu nikoli.
závěr
Objekt B vyhodnocen jako vyhovující.
Prsten byl z královského rodu.
Trochu arogantní, trochu elegantní, štíhlý a decentně zdobený.
Přesně věděl, jaký úhel světla mu nejvíce sluší.
Celé dny si hověl na sametovém polštářku,
ignoroval náušnice
a tiše pohrdal brožemi.
Až jednoho dne přišla Ona.
Brož z měděného plechu, divoce zdobená, s kamenem popírajícím symetrii a smíchem ve struktuře.
Nemluvila.
Jen tam tak ležela, mírně nakřivo, s klidem těch, co vědí, že svět se netočí kolem uhlazených křivek a leštěného kovu.
Prsten polkl a zazvonilo mu v obroučce.
Byl v tom až po ornament.
Od toho dne se všechno změnilo.
Prsten přestal řešit vlastní lesk.
Už se nenatáčel k paprskům tak, aby vynikla jeho dokonalá rytina.
Už neignoroval náušnice.
A hlavně
nepohrdal brožemi.
Brož se tvářila, že si ničeho nevšimla.
Byla zvyklá na pozornost.
Věděla, kde je její místo.
Byla to přece brož, co je umístěna na hrudi přímo nad srdcem.
Ale dlouho jí to nevydrželo.
Ten pohled, co na ni vrhal zpod podstavce,
ty marné pokusy o konverzaci: „No… pěkný patinovaný lem… Ten špendlík je stříbrný?“
To ji rozesmálo.
Smála se však tiše, jak se na brož sluší.
Zachovávala dekórum.
Není přece žádná povětrnice, co se spustí s prvním prstenem.
Prsten už ztrácel naději.
Jeho lesk pohasínal.
Jeho patina se prohlubovala.
Ale pak přišel
TRH.
Země se zatřásla.
Vitríny se otevřely.
A všichni se ocitli v jedné krabici.
Vedle sebe.
Blízko.
Až moc…
(pokračování přístě)
(léta páně 2026, přesněji 10. 6. kdesi v oddělení spojovacího materiálu Bauhausu v Plzni)
Stojím mezi regály a držím v ruce dva nerezové šrouby M10 délky 8 cm.
Náhle se zjeví rudý Bauhaus muž: „Co hledáte?“
Bere mi šrouby z ruky: „Víte, že je to drahé? Je to nerez!“
Jako kdybych právě sahala po Fabergého vejci a ne po dvou zas*aných šroubech.
Zařazení: Aha. Nafouknutý vysvětlovač ženským v hobby marketu. Kategorie: otravný. Riziko: vysoké.
Vnitřní monolog: „Pane, já doma řeším věci, na který vy máte servisní oddělení.“
Já nahlas: „Ano, umím číst. Hledám k nim matky.“
Bauhaus muž aktivuje režim „žena = neví, co je matka“.
Nacpe do pytlíku dvě matky s ohavnou plastovou pojistkou, kterou jsem vůbec nechtěla.
Já držím bezradně dvě podložky, aniž bych si uvědomila, že potřebuju čtyři.
Bauhaus muž: „Kde jste je vzala, diktujte kód.“
Cpe je do pytlíku vedle nevyžádaných matek, který následně oblepí třemi štítky,
a já zhrzeně odcházím, aniž bych se zmohla na odpor.
výsledek
- sociální trauma z Bauhausu
- kognitivní výkon -73 %
(aneb organizační krize, která vyústila v komorovou instalaci)
katana uklízečky, 2026
dřevo, zářez, frustrace, osvobození
kurátorský text:
Autorka reaguje na dlouhodobou existenci hubice bez domova. Odebráním materiálu vzniká nový řád. Objekt osciluje mezi brutalismem, garážovým zenem a latentním vztekem na neorganizovaný prostor.
Je všude.
Krátký, suchý a tvrdý.
Děda nesouhlasí.
Úklid nutný.
I na úkor trávníku.
Sekačka jede.
Dvouhodinový víkendový rituál začíná.
Ne vždy ve stejnou dobu.
Kolik máte sousedů?
Křoviňák kvílí a sem tam sekne do mladého stromku.
Ten vedle tam nikdy nebyl.
Listí není mulč.
Listí je bordel.
Krtek se odstěhoval.
Včela ze zoufalství hobluje Babišovu řepku.
Čmelák se natáhl ve stínu a čeká, až vyleze levandule.
Máte levanduli?
Stromy se drží.
Není jisté jestli kořeny, nebo silou vůle.
Mají hluboké kořeny.
A logistický problém.
Zkuste přestěhovat strom.
Tráva si vzala všechno.
Poslední kapku vody, poslední živiny z půdy.
Je lakomá a nerada se dělí.
Ani v zimě po sobě nic nenechá.
Jen vybledlou vzpomínku a příslib, že na jaře dorazí zas.
Déšť se valí jak po betonu a mizí kdesi mimo žíznivé zóny.
A tráva zůstává.
Je žlutá.
A mrtvá.
Frustrace.
Kropení.
Efekt pro nikoho.
Nemusíte to dělat.
Víte to?
Obávaný strašák
konstantně klepající zevnitř webové skříně.
Marketingový guru
si otírá pot z čela.
Google
si dělá poznámky.
[404.1] uzivatel
Hekticky opouští web,
kde číslo 404 zabírá půl stránky.
S pocitem,
že byl napaden
nebo okraden.
Minimálně o čas a důstojnost.
[404.2] obchodnik
Panicky volá kodérovi,
hledá pluginy na přesměrování,
polévá se svěcenou vodou.
[404.3] koder
Zachová stoický klid.
Nepřesměruje.
Převlékne strašáka
za důstojného reprezentanta webu.
Přepíše obsah,
zmenší písmo,
uhladí odkazy.
[404.4] katarze
Vše je v pořádku.
Web je systém, ne katalog.
Každý systém má slepé uličky.
Místa, kde něco bylo.
Ale už není.
To není chyba.
To se jen realita přeskupila.
Otočte se
a jděte jinudy.
[403] step_01 prekvapeni
Něco tam je.
Víte to.
Viděli jste to na vlastní oči.
Ale dveře jsou najednou zavřené.
[403] step_02 rozcarovani
Ťukáte, bušíte, šrábete na dveře.
Křičíte a pláčete.
Nepomáhá to.
Zkuste krok 3.
[403] step_03 pokus
Požádejte pány Cache a Cookie,
aby si zašli na kafe.
Dveře se před nimi někdy stydí.
Nic.
Pokračujte krokem 5.
[403] step_04 rezignace
Vrátný pan IP
má neprostupný pohled.
Možná jste včera rušili noční klid.
Omluvy nepomáhají.
Pokračujte krokem 5.
[403] step_05 zablesk nadeje
Dát se na modlení
a vyvolat zásah shora.
Deus ex machina.
Vládce serveru.
Vzývejte, volejte, pište,
ale neklejte.
Nemá to rád.
Stále nic.
Zbývá krok 6.
[403] step_06 cerny humor
Naděje zemřela.
Pravda se odhalila.
Pan IP se gentlemansky otočil.
Nepozvali vás.
[403] access terminated
[08:00] otevřít počítač
[08:10] upravit header
[08:30] boj s FTP
[09:00] boj s permissions
[09:20] CSS konflikt
[09:40] WordPress security
[10:00] pornospam
[10:20] vypnout pingbacky
[10:30] páté kafe
(aneb Blogující pradlena – příspěvek pro blog čistírny Cleangreen s. r. o.)
Přišel pán. S košilí.
Košile měla skvrnu.
Skvrna měla ambice.
A látka… ta už byla unavená.
„Prosím vás, šlo by to vyčistit?“
Ten typ otázky, která zní nevinně, ale nese v sobě celý vesmír možností.
Podíváme se blíž.
Nejen na skvrnu. I skrz ni.
Když skvrna není jen skvrna
Na první pohled to vypadalo klasicky:
bílá košile, tmavší flek, lehká panika.
Jenže při bližším pohledu bylo jasné, že tady nejde jen o barvu navíc.
Skvrna prošla látkou.
Vlákna byla narušená.
Místy chyběla.
Místy už se ani netvářila, že chtějí spolupracovat.
To už není špína.
To je strukturální problém.
Co se stalo?
Většinou něco z tohoto seznamu:
- agresivní domácí pokus o záchranu
- silná chemie bez znalosti materiálu
- tření, drhnutí, zoufalství
- kombinace času, tepla a internetu
Skvrna se neodstraňovala.
Skvrna se zaryla.
A s sebou vzala i kus košile.
Proč to nejde „jen vyčistit“
Čistírna neumí:
- vracet chybějící vlákna
- zalepit prodřenou strukturu
- přesvědčit látku, aby znovu byla tím, čím byla
Čistírna umí hodně.
Ale neumí vracet čas.
A někdy je fér to říct nahlas.
Co si z toho odnést (bez moralizování)
- Když se skvrna chová divně, je to podezřelé
- Když látka mění strukturu, je to varování
- Čím dřív se řeší problém, tím víc možností existuje
A hlavně:
ne každá skvrna je nepřítel.
Někdy je to posel zprávy, že už je pozdě.
Jak to dopadlo s pánem
Pán poslouchal.
Pán kýval.
Pán se smál (lehce, rezignovaně).
Košile odešla do šatníkové historie.
Pán odešel s pochopením. S příště.
A to je někdy ten nejlepší možný výsledek.
- Řekněte lidem, co děláte.
- Když kliknou, něco se musí stát.
- Když se nic nestane, někde je chyba. Ale ne u nich.